Terapeutické využití tejpování
FYZIOLOGIE ÚČINKU TEJPU | KONTRAINDIKACE | |
VÝHODY TEJPOVÁNÍ | ČÁSTI TEJPU | |
INDIKACE | VÝBĚR TVARU TEJPU |
Fyziologie účinku tejpu
Správnou aplikací vhodné techniky tejpu na postiženou oblast aktivujeme reflexní odpověď organismu s cílem odstranit patologické změny, čímž umožníme pohybovému aparátu návrat k funkčnímu stavu.
Při nadměrné tělesné zátěži dochází k přetažení či přetížení svalu, může dojít k mikrotraumatizaci a zánětlivým pochodům. Takový sval se stává oteklým a ztuhlým, cítíme únavu a bolest.
Bolest je způsobena především mechanickým poškozením buněk, kdy signály z receptorů každého svalového vlákna snímají mechanické napětí, přičemž hlavním vyvolávajícím faktorem je excentrický svalový stah, a dále je způsobena uvolněním látek z poškozených tkání.
Výhody tejpování
Tejpování nabízí oproti standardním terapeutickým postupům, jako je bandážování, ortézování či fixační tejping, řadu výhod:
- Přizpůsobivost nepravidelnému povrchu – tejp se dá snadno upravit na požadovanou velikost a tvar, je schopen kopírovat pohyb.
- Snadné osvojení si tejpovací techniky.
- Umožňuje současné použití s dalšími terapeutickými postupy (kinezioterapie, vodoléčba, elektroterapie, kryoterapie, manuální medicína, akupunktura aj.).
- Dosahujeme maximálního terapeutického efektu bez vedlejších nežádoucích účinků.
- Tejpem ošetřený segment má plnou funkčnost, není omezena cirkulace krve, lymfy ani ROM.
- Zachování funkce vede ke stabilizaci úrovně psychiky, mluvíme o tzv. psychosociální funkci tejpu.
- Eliminuje bolest a usnadňuje možnosti zatížení segmentu při pohybu.
- Zapojením neurohumorálních okruhů urychluje hojení postižených tkání.
- Možnost 24hodinové terapie po 1 až 5 dní.
Indikace
Indikované diagnózy jsou z celé řady medicínských odvětví od ortopedie, traumatologie, neurologie, pediatrie, sportovní medicíny až po medicínu veterinární. Prostřednictvím tejpu dosahujeme cílů léčby většiny onemocnění – redukce bolesti, otoku a zánětu, relaxace či facilitace svalu. Z diagnóz lze uvést např.:
- neuralgie
- vertebrogenní algický syndrom
- skolióza
- whiplash syndrom
- impingement syndrom
- entezopatie, burzitidy
- úžinové syndromy
- periferní i centrální parézy
- distorze, kontuze, kloubní instability
- deformity nohy a prstů aj.
Tejp pomáhá zkrátit dobu hojení, tím urychlit rekonvalescenci a rehabilitaci, limituje možnost dalšího poškození, poskytuje pocit jistoty a v neposlední řadě slouží jako prevence dalších poranění.
Kontraindikace
Absolutní kontraindikace nejsou známy. Relativní kontraindikací mohou být:
- hnisavé kožní projevy
- bradavice
- pigmentové névy
- maligní melanom kůže (onkologické stavy)
- otevřené rány
- ekzémová onemocnění
- dermatitidy
- horečnaté stavy
- akutní trombózy
- elefantiáza
- kardiopulmonální dekompenzace
- vzácně alergie na složky tejpu
Obezřetní buďte při aplikaci tejpu u:
- diabetes mellitus
- onemocnění ledvin
- epilepsie
- vrozených srdečních vad
- závažných hemodynamických změn
- křehké a hojící se kůže (kůže spálená od slunce apod.)
- těhotenství
Části tejpu
Tejp lze pomyslně rozdělit na tyto části:
- kotva – část tejpu aplikovaná VŽDY bez napětí; jedná se o výchozí část pásky, prvních 2,5–5 cm tejpu; u některých aplikací se však může jednat o prostředek tejpu; u korekčních technik, kde tejp více napínáme, je nutné nechat na kotvu alespoň 5–10 cm; delší kotva umožní lepší rozptýlení napětí tejpu na kůži, což sníží její mechanické dráždění
- báze – úsek tejpu za kotvou; napínaná část tejpu mezi kotvou a koncem; prostředek „I“, „X“ nebo mezi „tails“ „Y“; jde o tzv.„terapeutickou zónu“ tejpu
- konec – poslední část tejpu (2,5–5 cm), která je rovněž nanášena VŽDY bez napětí
tails – rozdělená část tejpu na pruhy pro „Y“, „X“ nebo „vějíř“
Výběr tvaru tejpu
Základními tvary jsou „Y“, „I“, „X“, „vějíř“, „síť“ a „donut hole“.Tvar a délku tejpu vybíráme podle velikosti ošetřované oblasti a požadovaného účinku.
„Y“ tejp Je nejčastější formou aplikace. Využívá se hlavně v základních technikách k ovlivnění svalu. Po nalepení kotvy tejpu jednotlivými pruhy (tails) obkružujeme svalové bříško. Můžeme zvolit i rozstřižení na tři pruhy a prostřední vést přímo přes svalové bříško. |
|
„I“ tejp Může být použit namísto „Y“ tejpu. Využíváme ho zejména v akutní fázi, kdy potřebujeme snížit otok a bolest. „I“ svalové bříško neobkružuje, ale vede přímo přes postiženou oblast. Po odeznění akutní fáze lze vyměnit za „Y“. |
|
„X“tejp Použití zvolíme v místech, kde se začátek a úpon svalu mění v závislosti na pohybu, jako je tomu např. u mm. rhomboidei. Konce prostřižené do „X“ pomáhají lépe rozptýlit napětí tejpu na kůži. |
|
„Vějíř“ Používáme k lymfatické drenáži. Tejp rozstřihneme na 4–8 pruhů podle zvolené šíře tejpu. Kotvu tejpu lepíme do místa lymfatických uzlin a pruhy tejpu vedeme přes oblast otoku. |
|
„Síť“ Je modifikovaný vějíř. Tejp rozstřihneme od středu na 4–8 pruhů (podle šíře tejpu), ale kotva i konec tejpu zůstanou nerozstřižené. Vhodný je v oblasti velkých kloubů. |
|
„Donut hole“ Vznikne prostřižením otvoru uprostřed „X“ tejpu nebo „I“ tejpu. Otvor umístíme přímo nad léčenou oblast. Využíváme ho hlavně v místech kostěných výběžků, k „nadlehčení“ a lokálnímu snížení otoku v dané partii. Efekt umocníme kombinací 2–4 „donut hole“ umístěných křížem přes sebe. |
Pro další rozšíření znalostí můžete zakoupit odbornou publikaci Terapeutické využití tejpování nebo Lymfotaping.
Zdroj informací: Terapeutické využití tejpování – Jitka Kobrová, Robert Válka, nakl. Grada